Metoda frakční destilace organických látek v koloně s keramickými kroužky byla poprvé navržena Německým chemickým inženýrem a průmyslníkem Frydrichem Raschigem v roce 1890.

Charakteristický rozměr kroužků se volí s ohledem na průměr kolony a počet přerozdělovacích přepážek. Kolona velkého průměru vyžaduje velké Raschigovy kroužky. Kapalná fáze má v koloně tendenci pohybovat se spíše po okraji než středem náplně. Čím menší kroužky se použijí, tím dříve se kapalná fáze při svém toku dolů kolonou dostane k okraji (vnitřním obvodu) kolony, zatímco střed zůstane "suchý". Aby se tomuto nežádoucímu jevu předešlo, je potřeba volit náplň s dostatečným charakteristickým rozměrem a dostatečné množství přerozdělovacích přepážek.

V současné době se na trhu objevují i jiné typy kroužků, například Pallové kroužky či kroužky Berla. Ale Raschigovy kroužky mají tu výhodu, že jsou nízkonákladové a poměrně snadno se dají vyrobit. A právě proto jsou Raschigovy kroužky nepostradatelným pomocníkem v každém technologickém procesu, kde se používají kolony.